Mrazem vyvařované půdy představují samostatný tundrový ekosystém strukturních půd ovlivněný permafrostem. Naše pozorování z pohoří Abisko a Krkonoš potvrzují vyvařování i v Krkonoších, tj. mimo zónu permafrostu. Na vytlačování kašovité hmoty na povrch půdy mají v Krkonoších větší vliv procesy hydrodynamické než mrazové. Vyvařování bylo na rozdíl od pohoří Abisko, kde je běžným jevem, zjištěno na velmi omezené ploše (řádově cm2), pouze ve středových částech několika fosilních tříděných polygonů, netříděných kruhů a na půdních lysinách. Předložená práce je prvním orientačním zhodnocením kolonizace vyvařovaných půd živými organismy na území pohoří Abiska a Krkonoš. Na 4 lokalitách v Abisko Mts (Slåttatjåkka Mt., u jezera Njulla, „heaths“ v blízkosti Abisko Tourist Station, Stordalen) a 3 lokalitách v Krkonoších (alpinské polohy Luční hory, plató nad Sněžnými jámami, Vysoké Kolo) byly studovány následující parametry: druhové složení řas, sinic, lišejníků, játrovek, mechů a cévnatých rostlin, biomasa řas a základní půdní fyzikální a chemické charakteristiky. Celkem bylo z obou oblastí izolováno 97 druhů řas (78 z Abiska, 46 z Krkonoš). Počet druhů řas převyšoval na všech studovaných lokalitách počty druhů ostatních studovaných skupin organismů. V porovnání s Krkonošemi byla v Abisko Mts zaznamenána vyšší druhová bohatost sinic, řas, mechorostů, cévnatých rostlin, vyšší celková biomasa řas, vyšší obsah půdního Ca, Mg, K, Na a vyšší hodnoty pH půdy. Podobnost společenstev řas obou oblastí byla nízká, pouze 2 z 19 druhů sinic a 32 z 78 druhů eukaryotních řas byly společné oběma oblastem. Na většině lokalit převažovaly zelené řasy. Nejhojněji nacházeným druhem byla Pseudococcomyxa simplex (100 % frekvence), která tvořila dominantu v kyselých půdách. Sinice dominovaly na jediné lokalitě s vyšším pH v Abisko Mts (v blízkosti Abisko Tourist Station). Půdní pH se jeví jako hlavní faktor určující charakter společenstev řas. Menší druhové zastoupení cévnatých rostlin na krkonošských lokalitách pravděpodobně odráží dlouhodobý (holocenní) reliktní charakter zdejších arkticko-alpínských tundrových společenstev v podmínkách středohor střední Evropy. Aplikace členění Arktidy na 6 bioklimatických subzón podle Chernova a Matvejevy a Walkera a kol. řadí lokality v Abisko Mts. do subzón C-F, v Krkonoších do D-F.
Frost boil soils represent an individual patterned grounds tundra-ecosystem, affected by permafrost. Our comparative study between Abisko Mts and the Giant Mts confirm “boiling” also in the Giant Mts, i.e. out of permafrost zone. Expulsion of molisol towards the soil surface is more affected by hydrodynamic processes than by freezing ones. “Boiling process” was, contrary to the Abisko Mts, where it represents an ordinary phenomenon, detected on a very cramped area (in order of cm2), entirely in the central parts of several fossil sorted polygons, nonsorted circles and in soil scars. Our study is the first ever published evaluation of living organisms colonizing frost-boiled soils both in Abisko and the Giant Mts. Species composition of algae and cyanobacteria, lichens, mosses, liverworts, and vascular plants, algal biomass and basic soil physical and chemical parameters were analyzed at 4 localities in Abisko area (Slåttatjåkka Mt, near Njulla lake, heaths near Abisko Tourist Station, Stordalen) and at 3 localities in the Giant Mts (alpine area of Luční hora Mt, plateau near Sněžné jámy corries, Vysoké Kolo Mt). In total, 97 species of algae were isolated from both areas (78 from Abisko, 46 from the Giant Mts). Number of algal species prevailed over diversity of vascular plants, bryophytes and lichens on all localities. Higher species richness of cyanobacteria, eukaryotic algae, bryophytes and vascular plants, as well as higher total algal biomass, higher content of soil Ca, Mg, K, Na, and higher values of soil pH were found in Abisko localities in the comparison with the Giant Mts. The species similarity of algal communities of both areas was low, only 2 out of 19 cyanobacterial species and 32 out of 78 eukaryotic algae were found in both studied areas. Green algae prevailed in most localities. Pseudococcomyxa simplex was the only species occurring with 100% frequency, and dominating all localities with low pH. Cyanobacteria dominated only in the localities with alkaline soils, i.e. on heaths near Abisko Tourist Station and Njulla lake. Soil pH seems to be the main factor determining the character of algal community. Lesser species abundance of Phanerogams in Giant Mts probably reflexes a long-term (holocenic) relic character of local arctic-alpine communities in conditions of middle mountains within the Central Europe. Application of Arctic area dividing into 6 bioclimatic subzones ranks studied plots in Abisko Mts among subzones 3-6 (C-F), Giant Mts among 4-6 (D-F).