Příspěvek prezentuje výsledky dvouletého měření sněhové pokrývky na čtyřech lokalitách ve vrcholové oblasti východních Krkonoš. Na většině lokalit bylo zjištěno pravidelné rozložení sněhu, které bylo díky výraznému efektu orografického usměrnění větru jen minimálně ovlivněno změnami směru větru. Z provedených měření vyplývá, že zatímco maxima sněhu v místech jeho akumulací jsou tím větší, čím je sněhu ve vrcholové oblasti obecně více, v místech větrně velmi exponovaných je výška sněhu v podstatě nezávislá na celkových sněhových poměrech a nepřesahuje po celou zimu 5-20 cm. Dále bylo zjištěno, že v klečovém porostu nedochází vždy k pomalejšímu odbourávání sněhu, ale pouze za vhodných povětrnostních podmínek.
This paper presents the results of a two-year snow depth measurement which was carried out at four study sites in the summit parts of the East Giant Mountains. On most of the sites the distribution of snow was regular due to prevailing west winds. The results suggest that the higher is the general amount of snow cover the higher is the maximum of snow depth. On the other hand, on the extremely wind-exposed places, the depth of snow is independent on general snow conditions and does not exceed 5-20 cm all the winter. It was also found out that the ablation of snow cover is slowlier in the dwarf pine scrub than in it's surroundings only if the weather conditions are convenient.