Vážení čtenáři,

esej v minulém ročníku pojmenovala klíčový problém současné ochrany přírody – přírodovědci většinou přesně vědí co a jak chránit, ale neumí k tomu dostatečně  motivovat ostatní aktéry (vlastníky a uživatele pozemků, investory atp.) i širokou veřejnost. Autor letošní eseje tuto otázku dále rozvíjí na konkrétním případě, když se zamýšlí nad tím, co brání dostatečné ochraně vodních zdrojů v Krkonoších, ale i v celé České republice. Podle jeho názoru je na vině především fakt, že problémy s nedostatkem vody (a změnami hydrologického režimu) na nás ještě stále dost nedoléhají. Místo vyschlých studánek si vlastníci krkonošských chalup stále častěji pořizují vrtané studny a řešení se tak odsouvá… Ale na jak dlouho?

Ke zhoršování životního prostředí dochází zpravidla neznatelně a po malých krůčcích, které zpravidla ve shonu všedního života a technologického pokroku nevnímáme, a nepovažujeme je proto za důležité; celkový dopad těchto drobných změn může být přitom pro přírodu, a ve svém důsledku i pro nás, hrozivý. Naši pradědečci by se asi hodně divili, kam se posunulo lyžování, kdy se z činnosti absolutně neškodné k přírodě postupem času stal lyžařský průmysl výrazně ovlivňující jak tvář našich hor, tak např. i horské toky.

Důležitým posláním badatelů je na ony důležité souvislosti a poznatky, které si běžně neuvědomujeme, upozorňovat. Zevrubný přehledový článek Jiřího Flouska o vlivech sjezdového lyžování na horskou přírodu, čerpající z nejnovějších odborných prací, k tomu jistě přispěje vrchovatou měrou. Schválně, kdo z nás by odhadnul, že celkové množství vody spotřebované pro technické zasněžování špindlerovských sjezdovek obnáší skoro polovinu objemu Labské přehrady? V předloženém čísle našeho časopisu však přinášíme i řadu dalších zajímavých článků o působení člověka v Krkonoších, ať už v roli kolonizátora, turisty či architekta. Z ostatních příspěvků upozorňujeme například na souhrn poznatků o současném krkonošském rozšíření norka amerického či na zajímavé výsledky o rozšíření dvou významných krkonošských motýlů – huňatce žlutopásného a alpínského. Všechny ilustrují, že v Krkonoších je stále nad čím bádat, ať už na poli přírodovědném či společenskovědním.

Doufáme, že tohoto faktu máte podobnou radost jako my!

Vaši redaktoři