Vážení čtenáři,

dlouhodobě se snažíme náš časopis obohacovat o texty analyzující vliv člověka na krkonošskou krajinu. K ní neodmyslitelně patří i luční porosty. V minulém čísle jsme se mohli dozvědět, co vše obnášela a jak náročná byla tradiční péče o louky prováděná místními hospodáři až do konce druhé světové války. Dle tradičního pojetí může za následné zhoršování jejich stavu nedostatečné či necitlivé socialistické hospodaření s počátkem až po „vítězném“ únoru roku 1948.

Tento pohled zásadním způsobem koriguje objevný článek o krátkém leč významném poválečném období, kdy se část lučních porostů obhospodařovaných německými starousedlíky ocitla z roku na rok v „péči“ centrálně zřízených horských pastvinářských družstev. Jeho autorka odkrývá dosud neznámá fakta o plánování a zakládání družstev, o jejich každodenním fungování a v neposlední řadě i o jejich významném vlivu na současnou tvář Krkonoš. Důkladným studiem primárních archivních pramenů podložený článek je oživený barvitým slohem, řadou zajímavých detailů i citacemi dobových dokumentů a pamětníků. Jakou ze vzpomínek ilustruje obrázek na obálce, si jistě dohledáte sami.

Na své si v tomto čísle přijdou i zoologové, třeba díky detailnímu výzkumu a preciznímu shrnutí poznatků o biologii a rozšíření záhadného krkonošského plže vřetenovky krkonošské. A nezapomněli jsme ani na botaniky. Jsme rádi, že se po dvouleté přestávce podařilo obnovit additamenta k flóře Krkonoš a můžeme tak sdílet například část loňské bohaté floristické „úrody“ zdejších horských jestřábníků.

Podnětné čtení přejí redaktoři