Vážení čtenáři,

v minulém ročníku jsme nastínili potřebu sledovat projevy a dopady probíhajících klimatických změn na krkonošskou přírodu a krajinu. Kromě klimatických údajů a záznamů o sněhových poměrech a lavinách lze kolísání klimatu sledovat i na posunu horní hranice lesa. Úvodní esej autorského kolektivu pod vedením Václava Tremla z pražské Přírodovědecké fakulty UK shrnuje dosavadní poznatky o vývoji této hranice v Krkonoších. Dokazuje, že vedle klimatických podmínek mělo na její vedení podstatný podíl i zemědělské hospodaření. A že současný rychlý růst smrků a rozšiřování jejich porostů může ovlivnit unikátní ekosystémy krkonošského primárního bezlesí – arkto-alpínskou tundru.

Krkonošská arkto-alpínská tundra není ale ohrožena pouze růstem smrků. Příhodnější klimatické podmínky posledních let i umělá výsadba v minulosti umožnily postupné šíření nepůvodních klečových porostů. Ty rovněž vytlačují ostatní původní a velmi cenné druhy rostlin. Problém,

který se týká celých Vysokých Sudet, je předmětem diskuse přehledového článku Miroslava Zeidlera a Marka Banaše. Zabývá se historií, současností a managementem nepůvodní kleče v Jeseníkách.

Činností člověka a jeho vlivem na krkonošskou krajinu od 50. let minulého století se dále zabývá i text Tomáše Janíka a jeho kolektivu. V letošním čísle se dále dočtete o nových nálezech pestrobarevných lučních hub v Krkonoších a jejich schopnosti indikovat kvalitu obhospodařování luk, dále o nových hornických nálezech v Černém Dole či o Vodovodní jeskyni v Horním Maršově. Zajímavé výsledky rovněž přináší výzkum genetické diverzity populací pstruha obecného.