Vážení čtenáři,

v současné době je krkonošská krajina vč. jejích unikátních fenoménů ohrožena dvěma zásadními faktory.

Tím prvním, na který upozorňuje již samotná obálka letošního ročníku, a jemuž se věnuje hned

několik článků tohoto čísla, je cestovní ruch neboli turismus. Článek autorů M. Erlebacha a D. Romportla

geografickým pohledem přibližuje některé aktuální trendy v rozložení turistického zatížení

v Krkonoších a nastiňuje jeho environmentální dopady, které se mj. projevují fragmentací krajiny.

Polští autoři M. Rogowski a M. Rusztecka zase hodnotí změny chování turistů v polských Krkonoších

ve světle pandemie Covid-19 v roce 2020. Dopady pandemie Covid-19 se v uplynulém roce staly hlavním

tématem řady zahraničních odborných časopisů (zejména geograficky a environmentálně zaměřených).

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli ponechat text v anglickém jazyce.

Společným důsledkem zimního turismu a změn klimatu je nutnost technického zasněžování sjezdových

tratí, se kterým se v Krkonoších setkáváme stále častěji. Negativní dopady zasněžování

na hydrologickou bilanci toků, ze kterých se pro zasněžování odebírá potřebná voda, přibližuje

P. Treml. Tím se plynule přesouváme ke druhému ze zmíněných zásadních faktorů – klimatické

změně. V Krkonoších se projevuje například změnami vegetace při horní hranici lesa, o kterých jsme

psali již v minulém čísle našeho časopisu. Dalším projevem může být postupné mizení obyvatel unikátního

ekosystému nad horní hranicí lesa. O osudech jednoho z nich – endemického všivce krkonošského

pravého – se dočtete v článku J. Málkové a kolektivu.

V letošním ročníku si ale samozřejmě opět přijdou na své i milovníci neživé přírody – v souvislosti

se změnami klimatu zmiňme například článek D. Krauseho s novými poznatky o činnosti ledovce

v Labském dole.

Podnětné čtení přejí redaktoři