Třicet sedm metrů dlouhou Stalagnátovou jeskyni tvoří ústřední členitý dóm s rozměry zhruba 6 × 8 m, několik odboček a horní krátké a tektonicky značně postižené patro. Jeskyně je vyvinuta v krystalickém až slabě dolomitickém vápenci. Jižní rozsah jeskyně ohraničuje vložka fylitu až svoru. Výplň dómu i odboček tvoří převážně prachovité jíly s proměnlivou písčitou příměsí s různou zrnitostí se zabořenými odtrženými stropními bloky. Ve střední části dómu a v jeho jihozápadním rohu je bohatá sekundární výzdoba se 134 cm dlouhým stalagnátem, nejdelším v Krkonoších. Jeskyni vytvořily pomalu pod tlakem proudící výstupné vody ve freatické zóně. Ve vadózní zóně byla jeskyně postupně zaplňována infiltračními sedimenty transportovanými z povrchu rozpukanou vadózní zónou. Horní část sedimentů se mohla usazovat z allogenního vodního toku anebo představuje prořícené starší výplně povrchových krasových jevů.
Stalagnátová Cave, 37 m long, consists of the central dome (6 by 8 m in size) with several side passages, and an upper level, short and tectonically dissected. The cave is developed in crystalline to slightly dolomitic limestone (marble). The southern cave limit is at phyllite to slate layer. The bottoms of the dome and passages are mostly filled by silty clays with variable sandy admixture (content and grain-size) and covered by collapsed limestone blocks. Rich speleothems are characteristic for the middle and SW part of the dome with the longest stalagnate in the Krkonoše caves (134 cm long). The cave was created by upwelling and slowly flowing groundwater in the phreatic zone. Later, in the vadose zone, the cave was subsequently filled by infiltration sediments transported from the surface by the highly fractured vadose zone. The upper part of the sediments might represent allogenic sediments or fill of older collapsed surface karst forms.