Vážení čtenáři,

v minulém monotematickém čísle Opera Corcontica jsme se důkladně věnovali dlouhé historii obhospodařování krkonošských luk. Máloco ji ilustruje výstižněji, než proměny krajiny dle historických a současných map a leteckých snímků. V době největšího rozmachu hospodaření v polovině 19. století pokrývaly trávníky 40 % území v širším okolí Pece pod Sněžkou, zatímco v dnešní době to je něco okolo 16 %. Zvýšil se podíl kleče a zejména lesů. To už ale čerpáme z tohoto čísla – z článku jehož autoři šli při analýze proměn krkonošské krajiny ve vymezeném modelovém území do udivujících detailů a zároveň jsou schopni prezentovat výsledky formou srozumitelnou i pro laické čtenáře. Ukazují, že ruku v ruce se snižováním rozlohy luk jde jejich fragmentace. Lučních ploch je více, ale jsou menší a navzájem více izolované. Za to nemůže jen zarůstání lesem, ale v článku rovněž přesvědčivě doložené ukrajování luk zástavbou. Urbanizaci hodnotí autorský kolektiv jako hlavní trend současného vývoje

krajiny.

Pokud někdy my ochranáři hledáme příčiny faktu, že vzácné druhy lučních orchidejí či motýlů mizí z Krkonoš přes veškerou snahu o vhodnou péči, právě popsané změny krajiny jsou jedním z adeptů na hlavní cenu. Z výsledků nejrůznějších ekologických studií totiž opakovaně vyplývá, že rostliny, stejně jako živočichové potřebují k dlouhodobému přežívání v krajině dostatečný a rozmanitý prostor, ve kterém mohou flexibilně obsazovat různé plochy dle aktuálních klimatických podmínek i aktuálního způsobu obhospodařování.

Nenechme se však naladit na pesimistickou notu. Jsme velmi rádi za článek srovnávající historickou a současnou faunu vodulí ve vybraných krkonošských tocích. Počet zachycených jedinců v roce 2019 v porovnání s rokem 1956 sice výrazně klesl, pravděpodobně v důsledku předchozích suchých období, ale celková biodiverzita vodulí se zvýšila. To lze přičítat zlepšujícímu se stavu ekosystémů vodních toků v Krkonoších. Podrobnosti si jistě dohledáte sami. Stejně jako nové výstupy z bádání jeskyně s nejdelším krkonošským stalagnátem, informace o bahnomilkách a panožnatkách nebo výsledky pozorování fenologických rozdílů mezi alpinskou a níže položenou loukou.

Podnětné čtení přejí redaktoři