Článek se zabývá možnostmi a problémy modelování prostorových interakcí v širší oblasti Krkonoš. Modely prostorových interakcí patří mezi tradiční analytické a predikční nástroje geografi ckého výzkumu v oblasti toků a pohybů. V článku je aplikován gravitační model bez omezení na dopravní síti Krkonoš, která je interpretována jako graf skládající se z vrcholů a hran (sensu teorie grafů). Gravitační modely obecně vzešly z fyzikální analogie k Newtonovu gravitačnímu zákonu. Do modelu vstupují informace o masách vybraných vrcholů grafu (počet obyvatel a lůžek) a vzdálenostech mezi těmito vrcholy. Model je kalibrován podle reálně zjištěných interakcí ze sčítání dopravy. Kalibrace se týká nalezení optimálních parametrů funkce vzdálenosti. Výsledky obsahují jednak kalibrované parametry modelu, jednak modelované intenzity silniční dopravy a jejich porovnání s reálnými intenzitami. V diskusi se článek zabývá možnostmi dalšího použití testovaného modelu a také modelováním prostorových interakcí v chráněných územích v obecnější rovině. Defi nuje sedm podmínek korektního modelování turistických intenzit v síti turistických cest.

The paper deals with possibilities and problems of spatial interaction modelling in a broader area of the Krkonoše Mts (the Giant Mts). Spatial interaction models belong among traditional analytical and predictive tools of geographical research in the fi eld of fl ows and movements. The paper applies unconstrained gravity model on the transportation network of the Krkonoše Mts, which is interpreted as a graph consisting of vertices and edges (sensu graph theory). Generally, gravity models came up from physical analogy to Newton’s law of gravitation. Information on masses of selected vertices of a graph (population and number of beds) and distances among these vertices enter the model. Model is calibrated according to real interaction from the traffi c census. Calibration is concerned with the estimate of optimum parameters for the distance-decay function. The results include both calibrated parameters of the model and modelled road transport intensities and their comparison to real intensities. The paper also discusses possibilities of further use of tested model and spatial interaction modelling in protected areas in a more general sense. It defi nes seven conditions for correct modelling of tourism intensities along the touristic trail network.