Předkládaná studie si klade za cíl přiblížit současné poznání vybraných aspektů managementu lučních ekosystémů v horských oblastech temperátní Evropy se zvláštním důrazem na území Krkonoš. Stále se snižující diverzita hlavně lučních živočichů totiž vede ke zvyšující se naléhavosti nastavit management vhodným způsobem. Zároveň je tu i poptávka ze strany praktikujících ochránců přírody po aktuálních informacích o dopadech managemenentu pro jednotlivé složky ekosystémů. Nejdříve jsou zopakována jednoduchá opatření zacílená hlavně na ochranu lučních ptáků, jako je seč od středu ke krajům, pozdní seč nebo výběr vhodné kosicí mechanizace. Větší prostor je pak věnován nedopaskům a nesečeným plochám, které se ukazují jako zásadní a nenahraditelná opatření pro nejrůznější skupiny živočichů. Vytvářejí totiž na lučních stanovištích tolik potřebnou časovou a prostorovou heterogenitu vegetace. Diskutovány jsou výhody tzv. cyklického managementu, který vytváří dynamickou mozaiku různých sukcesních stadií, potřeba obnažování půdy, rozrůznění načasování disturbancí, význam obměňování tohoto načasování v jednotlivých letech nebo přínosy různě intenzivně vypásaných porostů. Z výsledků většiny studií pak plyne především nutnost zvýšení prostorové a časové heterogenity, včetně mikrostanovištní, které pomáhají udržet v krajině vysokou druhovou bohatost.
The present study aims to bring current scientific knowledge in selected aspects of management of grassland ecosystems in mountain areas, with special emphasis on the Giant Mts (the Krkonoše Mts). Continuously decreasing biological diversity of grasslands is leading to an increasing urgency to set up an appropriate management and introduce suffi cient measures. There is also demand from conservationists for up-to-date information on impacts of management on ecosystems and their components. First, we discuss measures to protect grassland birds (mowing from centre to edges, late mowing or selection of suitable mowing machinery) and their impact on ecosystems. Furthermore we argue unmown and ungrazed patches as essential measures for many taxonomic groups since they create spatial and temporal heterogeneity. We also emphasize advantages of cyclic management creating dynamic mosaics of various successional stages, importance of bare soil, variation in the timing of disturbances or benefi ts of varying grazing intensity. Finally, in accordance with many previous works we conclude that there is the necessity of increasing spatial and temporal heterogeneity which can help to maintain high species richness in the landscape.