Paralelní výzkum středoevropského a subarktického pohoří, uskutečněný v letech 1999 až 2008, byl zdrojem nových empirických dat a umožnil teoretickou integraci zeměpisně izolovaných a oborově roztříštěných poznatků o alpínské hranici lesa. Přes odlišnosti dané velkým rozdílem zeměpisné šířky, lze ve středním mezotopografickém měřítku identifikovat významné podobnosti v plošném rozvrhu vegetace a vysvětlit polohu center biologické rozmanitosti. Vlivem větro-horopisných soustav vznikla na závětrných svazích značně diverzifikovaná místa, kde relativně příznivé životní prostředí je pomístně narušováno kryogenními, glacigenními nebo sněhovými disturbancemi. Odlišné životní strategie dvou dominantních dřevin alpínské hranice lesa - opadavá bříza Betula *czerepanovii v pohoří Abisko a stálezelený jehličnan Pinus mugo v Krkonoších - podstatně ovlivňují vegetační sukcesi a lze je také považovat za primární faktor holocenní dynamiky, kterou reflektují pylové analýzy.
Parallel studies conducted in a Central European mountain range and its subarctic counterpart brought forward new empirical data and enabled theoretical integration of geographically isolated and interdisciplinary scattered data about the alpine forest-limit. A similarity of the vegetation pattern at mesotopographic scale, and relevant position of centres of biodiversity could feasibly be identified in spite of the difference caused by latitudinal distance. Under the influence of anemo-orographic systems, corresponding habitats developed on leeward slopes whose relatively favourable environment is locally disturbed by cryogenic, glacigenic and avalanche-induced factors. Different life strategies of the two dominant woody species of alpine forest-limit, i.e., the broad-leaved Betula *czerepanovii in the Abisko Mts, and evergreen conifer Pinus mugo in the Giant Mts (Krkonoše, Karkonosze, Riesengebirge in Czech, Polish and German language, respectively), profoundly affected the succession of vegetation, and - in agreement with palynological records - should be considered as a primary factor in the dynamics of the alpine forest-limit in recent periods of the Holocene.