Úvodní strana
Profil časopisu
Redakční rada
Archiv ročníků
Publikační etika a politika
Pokyny pro autory
Úvodní strana
>
Archiv ročníků
>
Články
>
Zobrazení článku
Detail článku
Ročník:
36/1999
Název česky:
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁPADNÍ ČÁSTI KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU
Název anglicky:
Abfallwirtschaft den westlichen Teil das
Autor (autoři):
Mgr. Libor Novák
Od strany:
195
Do strany:
208
Souhrn česky:
Úvodem je možno říci, že hodnoty skutečné produkce TKO se od hodnot vypočtených takřka vždy podstatně lišily. Produkce vypočtená pomocí vzorce č. 1 byla většinou podhodnocením skutečného stavu - pouze v Poniklé, Jablonci nad Jizerou, v letech 1993-1994 i na Benecku, byla nižší - takový stav lze potom označit jako vhodný k okamžitému řešení, neboť z uvedeného vyplývá, že spolehlivost vzorce č. 1 je spíše nižší a tato formule je spíše vhodná pro velmi orientační výpočty. Jestliže se v některých letech a v některých obcích sledovaného regionu evidované množství odpadu zhruba shodovalo s výsledkem dosaženým pomocí tohoto vzorce (např. v Poniklé 70-80 kg TKO/rok/obyvatele), jednalo se z hlediska životního prostředí o velmi svízelnou situaci. Je velmi opodstatněné se domnívat, že takováto souhrnná produkce odpadů je dosažitelná jen prostřednictvím nelegálního zacházení se vznikajícím odpadem, např. jeho pálením či (v menší míře) nelegálním skládkováním.
Podle hodnot vykonstruovaného vzorce č. 2 (varianty 0-2), kde byl jako základ použit dokonalejší vzorec a doplněn o množství odpadu produkovaného turisty, se došlo ve většině případů k vyšším hodnotám, nežli byla skutečnost (až na výjimku Harrachova). V těchto případech byla výpovědní hodnota tohoto vzorce snížena specifičností regionu, neboť je pravděpodobné, že tato formule je v mezích možností velmi komplexní a obsahuje všechny dostupné veličiny, jež se mohou do výsledku promítnout. Vliv různých scénářů návštěvnosti se neukázal být určujícím pro celkovou hodnotu produkce TKO v regionu. Je však velmi pravděpodobné, že i produkce turisty na jeden pobytový den je velmi různorodou veličinou, neboť i do množství takto produkovaného odpadu se promítá více charakteristik - např. stupeň vybavenosti obce infrastrukturou. Za celé území je však tato hodnota pravděpodobně vyšší nežli oněch 0,5 kg / rekreant/den.
Všechny ukazatele potvrzují tvrzení, že použití vzorců pro výpočet množství vznikajícího komunálního odpadu by mělo přicházet ke slovu jen ve výjimečných situacích a používat by ho měli lidé dokonale obeznámení s místními poměry, v jiných případech nelze zaručit větší průměrnou přesnost takto dosažených výsledků nežli s 40-50 % chybou. K dispozici byl i vzorec z Rakouska, ten ale vyžadoval taková vstupní data, jaká se v našich podmínkách nedají ani při nejlepší vůli zajistit (množství jednotlivých separovaných složek atd.). Celkový vývoj se patrně bude ubírat cestou, kdy státní správa s postupujícím vývojem (technickým a hlavně právním) v této oblasti bude mít zanedlouho k dispozici takové údaje, že použití těchto vzorců bude omezeno jen na výjimečné situace.
I ostatní postřehy, které byly získány z odpovědí na prosbu o sdělení systému či jiných zkušeností pracovníků NP na západ od našich hranic, byly většinou se stavem v tomto zkoumaném území neporovnatelné. V těchto chráněných územích, ostatně tak jako na celých územích těchto států, se odpad třídí (většinou donáškovou metodou, v německy mluvících zemích v kombinaci se systémem sběrných dvorů) do několika dále využitelných sort a na základě hmotností těchto dílčích složek se potom stanovují celkové hmotnosti produkce, v turisticky využívaných územích se počítá s podílem 0,5 kg/TKO/rekreant/pobytový den - avšak jen v kategorii tzv. „domovního odpadu“ (něm. Hausmühll), který vznikne po odtřídění všech využitelných složek. Z těchto důvodů jsem nemohl srovnat výsledky hospodaření v těchto územích se stavem v Krkonošském národním parku, neboť výsledek takovéhoto srovnání by byl při nejlepší vůli jen hypotézou.
Souhrn anglicky:
Ich befasse mich im Rahmen dieser Arbeit mit der Abfallwirschaft auf dem Gebiet der Naturschutzgebietes Krkonoše Gebirge (Krnap) dabei habe ich meine Untersuchung nur auf ein Teilgebiet des Bezirks Semily eingeschränkt. Die Arbeit schließt sich der Untersuchungen an, die auf dem ganzen Gebiet des Krnap in den Jahren 1972-1983 durchgeführt worden sind, sie bezieht jedoch auch die Änderungen ein, die in letzter Zeit geschehen sind (am wichtigsten ist hier der Übergang der meisten Einrichtungen und Abfalldienstleistungen zu Privateigentümern).
Im ersten Teil habe ich versucht, die Verlässlichkeit der meistbenutzten Formeln zur Hochrechnung der entstehenden Mengen an Kommunalabfall festzustellen (auf einem Gebiet, auf das sich der Fremdenverkehr stark auswirkt und das durch hohe Saisonbesucherzahlen kennzeichend ist, in einer Region mit klassisch zersplitterten Bergbauten), eine weiter Aufgabe war die Gesamtmenge vom produziertem Abfall zu ermitteln, der nachweisbar aus dieser Region entsorgt worden ist.
Die Feststellungen, die aus dem ersten Phase der Untersuchung rezultieren, sind folgende: die Formel für die Hochrechnung der entstehenden Abfallmenge waren in den meisten Fällen ziemlich unverlässlich, die gewonnenen Ergebnisse sind durch eine Mehrzahl von Gegebenheiten beinflusst worden, die in den angewandten Formeln nicht einbezogen sind.
Die zweite Phase der Untersuchung stellt die gesamte Produktion am Kommunalbafall in der Region mit 10 547 (Stand 1. 1.1995) Stammeinwohner und 3500-3700 t Tonnen pro Jahr in Zahlen dar. Die Produktion am Abfall ist nur gering von der Besucherzahl im gegebenen Jahr beinflusst worden. Ganz klar schwenkt sie jedoch entsprechend der Monatsbesucherzahlen - allerhöhste Produktion ist in den Wintermonaten ermittelt worden, die niedrigste dann im Herbst, eine Ausnahme ist hier der Monat Oktober, wo sich die Quoten auf dem Sommerniveu bewegen - eine Erklärung dafür könnte sein, dass in den meisten Einrichtungen die Aufräumearbeiten nach der Saison stattfinden. Sehr unterschiedlich ist die Abfallproduktion pro Einwohner an den Stellen, wo ein regelmässiger Abfallabfuhr erfolgt und an den Stellen, die nur mit 7 oder 11 m3 Kontejners ausgerüstet sind. An diesen Stellen der untersuchten Region ist die produzierte Abfallmenge niedriger (70-80 kg Abfall pro Einwohner und Jahr). Die sind nicht an die Gasleitung angeschlossen und die Einwohner haben die Chanze den Abfall auf eine andere Art und Weise zu entsorgen (Kompostieren, Futter für Tiere, aber vor allem kommt es hier zur Abfallverbrennung).
Im Großen und Kleinen kann man sagen, dass der Umgamg mit dem Abfall sich auf dem Gebiet des Naturschutzgebietes in den letzten 20 Jahren verbessert hat (bei einem ständigen Anstieg der produzierten Abfallmenge), dessenungeachtet gibt es noch einiges, was man zu verbessern hat. Es wird z.B. Umzäunung der jetzigen Kontejnerstellen vorgeschlagen, damit man eine wilde Deponierung von Abfall vermeidet, der von Rekreanten herbeigebracht wird (sgn. ”Abfallturismus”), weiter dann Einführung einer Dienstleistung, die durch die klassische Einfuhrmechanisierung einige Male im Jahr (ungefähr 2x) den Abfall Kategorie N (gefährlich) abtransportiert würde und die Verbreitung des sgn ”Sacksystems”, der sich in der Umgebung von Rokytnice nad Jizerou bewährt hat (ein Sack mit demselben Inhalt wie bei einer Mühltonne, den man nach dem Vollfüllen an den klassichen Stellen hinterlassen kann, die für die Mülltonneneinfuhr bestimmt sind).
PDF Download